Jakub Vacek: “Herně jsme konzistentní, ale musíme zlepšit hru ve vápnech.”

Tady záleží na úhlu pohledu. Kdyby mi někdo před začátkem sezony řekl, že za sebou necháme týmy jako je Viktorka Žižkov nebo Chomutov, tak budu velmi spokojený, protože v přípravě jsme se podobnými protivníky setkali a zápasy docela jasně prohrávali. Soupeři byli rychlejší, kvalitnější v práci s balonem, celkově působili mnohem vyspěleji, což je logické i vzhledem k tomu, že bylo pět nejlepších hráčů ročníku 2008 posunuto do staršího dorostu. Na druhou stranu jsme jako jediní dokázali po úžasném obratu porazit první tým tabulky – Roudnici a po tomto utkání jsem doufal v trochu lepší umístění v tabulce. Tam jsme bohužel nedokázali výsledkově navázat a měli šňůru sedmi zápasů bez výhry. Naštěstí se nám povedl závěr soutěže, když jsme z posledních třech kol vybojovali sedm bodů a předváděli velmi dobrý fotbal. Vyzdvihl bych remízu v Teplicích, kde proti nám nastoupili hned tři mládežničtí reprezentanti a my jsme byli prakticky celý zápas lepším týmem.

V lize svádíte velice těžké zápasy, možná i kvůli tomu vás trápí záporné skóre. Mrzí Vás skutečnost, že dostáváte hodně branek nebo se spíše soustředíte na herní projev mužstva?
Hodně branek… jediný opravdu nelichotivý výsledek byl na Žižkově, kde jsme prohráli 7:1 a byl to náš jednoznačně nejhorší zápas. Na druhou stranu máme průměr pod tři obdržené branky na zápas, což mi v takto náročné soutěži, kde se setkáváme buď se soupeři, kteří hráli minulou sezonu žákovskou první ligu nebo se soupeři, kteří jsou prakticky o rok starší, protože máme kádr složený převážně z hráčů ročníku 2009, nepřijde tak hrozné.

Mrzí mě spíše skutečnost, že mezi vápny hrajeme „Ligu mistrů“, ale když se jedná o hru v našem vlastním vápně nebo ve vápně soupeře, tam je to zatím taková „B třída“. Chybí nám důraz, větší rychlost v provedení a kvalita. Proto máme takto záporné skóre. Nutno říct, že jsme za poslední tři kola dostali pouze dvě branky a naše stoperská trojice s velmi kvalitním brankářem Procházkou pracovala ke konci sezony velice dobře.

Co si myslíte, že je příčinou vašich nepravidelných výsledků? Někdy báječně zvítězíte a nastřílíte soupeři několik branek, poté je to o týden později naopak…
Tady se odkážu na předchozí odpověď. Herně jsme konzistentní, ale musíme zlepšit práci v obou šestnáctkách. Byly zápasy, kdy jsme byli schopni soupeři darovat 3-4 branky za zápas a zároveň byly zápasy, kdy jsme se nekvalitou ve finální třetině hřiště sami připravovali o možnost nastřílet více branek.

Jaký byl pro Vás největší úspěch týmu v této podzimní části soutěže?
Jednoznačně to, jaký progres kluci za půl roku pod naším vedením udělali. Kdybych si měl vybrat jeden zápas, tak je to určitě obrat proti první Roudnici, kde jsme v poločase 4:1 prohrávali a dokázali jsme otočit na 4:5, to byl zážitek, na který nikdy nezapomenu.

Na závěr bych chtěl pochválit to, jak se kluci na hřišti i mimo něj chovají. Všímám si, že spousta jejich vrstevníků má nosy nahoru a ať už na hřišti nebo mimo něj, se chovají absolutně mimo moje chápání. V mém týmu je takové chování absolutně neakceptovatelné a od začátku naší spolupráce šlapou kluci jako švýcarské hodinky. Někdy nám taková ta zdravá drzost chybí na hřišti, ale do toho se dostaneme.

Rád bych ještě dodal, že jsme kluky se s kluky za půl sezony dostali do fáze, že nám nedělá problém přechod z formace 4-2-3-1, kde jsme schopni velmi dobře fungovat zejména po stranách hřiště, ale také 3-5-2, kde dokážeme hrát výrazně přímočařeji.